patrtit.jpg

HEDÁTE ZAMĚSTNÁNÍ ?

Pomůže vám náš regionální katalog


DEJTE O SOBĚ VĚDĚT

Potřebujete vlastní webové stránky? Chcete vytvořit originální logo, navštívenky, letáky, plakáty, pohlednice, Pf nebo jinou propagaci? Kontaktujte grafické studio Rasgraf
mal.jpg
MUDr. Tomáš Lebenhart je vyznavačem "Celostní medicíny" Jeho ordinaci naleznete ve Vídeňské ulici proti prodejně Unicos


Diagnostikujte a harmonizujte své tělo pomocí přístroje OBERON


Osobně si nemyslím, že má tento návrh nějakou šanci, protože volby jsou poměrně drahá záležitost. Ale když už mi to přišlo emailem přímo od autora návrhu Jiřího Anderleho, a po přečtení jsem usoudil, že je vhodné minimálně celý návrh zveřejnit, protože je to zajímavé čtení a poodkrývá to oponu zákulisí voleb.
                                                                Radek Sedláček

V Klenčí pod Čerchovem   2. 11. 2017

 

Věc:    Návrh na vydání rozhodnutí o neplatnosti voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, na základě § 87 zákona č. 247/1995 Sb. o volbách do Parlamentu České republiky a § 90 zákona č. 150/2002 Sb., Soudního řádu správního

navrhovatel : Demokratická strana zelených /DSZ/, IČO: 71339647,  Klenčí pod Čerchovem 34, 345 34, zastoupená předsedou Jiřím Anderlem

 

Podáváme tímto návrh vydání rozhodnutí o neplatnosti voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, konaných ve dnech 20. a 21. října 2017 -  z důvodu toho, že průběh voleb byl v rozporu s Ústavou ČR a listinou základních práv a svobod (dále jen LZPS) a s dalšími právními předpisy.

Porušení ústavního pořádku České republiky spatřujeme zejména v těchto případech:

I.

Podle § 31 zákona č. 247/1995 Sb. o volbách do Parlamentu České republiky (dále jen Zákon o volbách), mohly ve volbách do Poslanecké sněmovny kandidovat pouze politické strany a politická hnutí a tedy nikoliv nezávislí kandidáti, jak to připouští tentýž zákon v případě voleb do Senátu Parlamentu ČR nebo sdružení občanů, jak je to možné v komunálních volbách. To pokládáme za zjevnou diskriminaci občanů, která je podle mého názoru v rozporu s čl. 21 odst. 4 LZPS, kde se stanoví, že Občané mají za rovných podmínek přístup k voleným a jiným funkcím. Podle § 31 Zákona o volbách však mohou kandidovat pouze ti občané, které si vyberou funkcionáři jednotlivých politických stran nebo politických hnutí. Vzhledem k tomu, že zakládání politických stran a hnutí je v České republice poměrně složitou záležitostí, občané nemají přístup k voleným funkcím za rovných podmínek. Do volených funkcí mají ve skutečnosti přístup pouze členové a sympatizanti politických stran a hnutí, které si vybere vedení těchto stran a hnutí, což je protiústavní.

Je nám známo, že správní soud nemůže posuzovat protiústavnost ustanovení Zákona o volbách, ale dovolujeme si navrhnout, aby soud předložil věc Ústavnímu soudu podle ustanovení článku 95 odst. 2 Ústavy ČR.

II.

Podle § 49 odst. 2 Zákona o volbách mají nárok na získání mandátů pouze strany nebo hnutí, které ve volbách překročily 5% hlasů, koalice dvou stran nebo hnutí, které překročily 10% hlasů, koalice tří stran nebo hnutí, které překročily 15% hlasů a koalice čtyř a více stran nebo hnutí, které překročily 20% hlasů. Strana nebo hnutí, která se dostane do Poslanecké sněmovny, musí získat minimálně 250.000 hlasů v závislosti na volební účasti, pokud získá méně, k jejím hlasům se nepřihlíží. Z důvodu tohoto ustanovení při každých volbách „propadají“ hlasy stovek tisíců voličů. I toto ustanovení Zákona o volbách považujeme za diskriminační pro malé strany a hnutí vzhledem k tomu, že Poslanecká sněmovna má 200 poslanců a na zisk jednoho mandátu by teoreticky mělo stačit 0,5%. Pro srovnání připomínáme, že před druhou světovou válkou zasedali v Národním shromáždění republiky Československé i poslanci zvolení za strany, které získaly méně než 1% všech hlasů. To že byla v Zákoně o volbách zakotvena pětiprocentní volební klauzule, považujeme za závažnou diskriminaci malých stran a hnutí, a porušení práva na volnou soutěž politických stran podle článku 5 Ústavy ČR a článku 22 LZPS, i porušení práva na rovný přístup občanů k politickým funkcím zaručeného v článku 21 odst. 4 LZPS. Podle článku 22 LZPS, ve kterém je stanoveno, že zákonná úprava všech politických práv a svobod a její výklad musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti. Toto i další ustanovení zákona o volbách je v rozporu s tímto ustanovením LZPS.

Je nám dobře známo, že se jedná o spíše politickou než právní otázku, avšak vzhledem k tomu že zde došlo k porušení základních práv občanů, si dovolujeme navrhnout, aby soud předložil věc Ústavnímu soudu podle ustanovení článku 95 odst. 2 Ústavy ČR.

III.

Každá politická strana nebo politické hnutí, která podala kandidátní listiny, musí podle ustanovení § 31 odst. 4 Zákona o volbách zaplatit příspěvek na úhradu volebních nákladů ve výši 15.000 Kč za každý volební kraj. To je za 13 krajů a Hlavní město Prahu celkem 210.000 Kč. Tato částka je pro některé malé strany a hnutí příliš vysoká a znemožňuje jim účast ve volbách, nebo vede k tomu, že podají kandidátku jen v jednom nebo několika krajích a nikoliv v celé České republice, čímž je vyloučeno, že by mohly ve volbách uspět. Přitom tento příspěvek, který je příjmem státního rozpočtu, je z hlediska celkových nákladů na volby zanedbatelný a tedy zbytečný. Celkový výnos tohoto příspěvku při volbách do Poslanecké sněmovny je pouze řádově několik milionů Kč. Celkové náklady na volby se pohybují v řádu stovek milionů Kč a tyto náklady nejsou příliš ovlivněny tím, kolik stran a hnutí ve volbách kandidovalo, neboť náklady na sčítání hlasů jsou stejné bez ohledu na počet kandidátních listin. Výnos z příspěvku na úhradu volebních nákladů je tedy přibližně jen 1% z celkových nákladů na volby. Příspěvek tedy nemá ekonomický smysl a pouze diskriminuje malé strany a hnutí, což je v rozporu s článkem 21 odst. 4 LZPS, neboť omezuje přístup občanů k politickým funkcím za rovných podmínek, s článkem 5 Ústavy ČR, který upravuje volnou soutěž politických stran a zejména s článkem 22 LZPS, ve kterém je stanoveno, že zákonná úprava všech politických práv a svobod a její výklad musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti. Příspěvek na úhradu volebních nákladů má tuto soutěž naopak omezit a je tedy protiústavní.

Stejně jako v předchozích odstavcích i zde je nám známo, že správní soud nemůže rozhodovat o tom, jestli je zákon v souladu s ústavním pořádkem, ale dovolujeme si navrhnout, aby soud předložil věc Ústavnímu soudu podle ustanovení článku 95 odst. 2 Ústavy ČR.

IV.

Podle ústavy ČR, čl. Článek 18, odst. 1 je stanoveno že:

Volby do Poslanecké sněmovny se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásad poměrného zastoupení.

Ve skutečnosti však volební systém není poměrný, poměrný systém znamená, že strana, která dostane 20% hlasů, dostane zhruba 20% mandátů, tedy při počtu 200 poslanců bude mít 40 poslanců parlamentu. Systém přidělování poslaneckých mandátů je však zcela odlišný.

Tak například v Karlovarském kraji se rozděluje jen 5 mandátů, ANO získalo 35,42% hlasů a 3 mandáty, což je 60% mandátů, přitom, pokud by systém byl poměrný, pak by s 35% hlasů dostalo ANO jen dva mandáty.

V Ústeckém kraji získalo ANO 37,55% mandátů a dostalo přiděleno 7 z celkového počtu 13 mandátů, což je 54% mandátů. Pokud by volební systém byl poměrný, získalo by pouze 5 mandátů.

V Plzeňském kraji získalo ANO 30,98% hlasů a získalo 5 z celkového počtu 11 mandátů, což je 45,5% mandátů. Pokud by volební systém byl poměrný, získalo by pouze 4 mandáty. Podobné je to i v dalších krajích.

Malé strany byly naopak poškozeny a dostaly méně mandátů, než odpovídá počtu obdržených hlasů

Tento systém je v přímém rozporu s čl. 18 odst. 1 ústavy ČR. Stejně jako v předchozích odstavcích i zde je mi známo, že správní soud nemůže rozhodovat o tom, jestli je zákon v souladu s ústavním pořádkem, ale dovolujeme si navrhnout, aby soud předložil věc Ústavnímu soudu podle ustanovení článku 95 odst. 2 Ústavy ČR.

V.

Politické strany, které zasedají v poslanecké sněmovně parlamentu ČR, jsou financovány ze státního rozpočtu. Jen v roce 2015 bylo vyplaceno ze státního rozpočtu 483.238.125 Kč, z toho např. ČSSD dostala 133.262.500 Kč, TOP 09 40.067.500 Kč, ODS 61.775.000 Kč, KSČM 83.245.000 Kč, ANO 57.642.500 Kč a KDU-ČSL 45.304.375 Kč. V letech, kdy probíhají volby do Poslanecké sněmovny, jsou tyto příspěvky ještě zhruba dvakrát vyšší, například v roce 2013 všechny politické strany dostaly od státu příspěvky v celkové výši 916 milionů Kč. Financování politických stran ze státního rozpočtu je nelegitimní a nedemokratické, protože občané musí ze svých daní financovat i strany, které nevolili a proti jejichž politice mají silné výhrady a to bez ohledu na to, jestli sami nějakou stranu volili či ne. Ačkoliv velká většina občanů s tímto systémem nesouhlasí, z důvodu že volby nejsou svobodné a demokratické ho nemohou změnit.

VI.

Média v České republice neposkytují malým politickým stranám a hnutím dostatečný prostor k prezentaci svého programu a cílů a téměř veškerý vysílací čas věnují velkým stranám. Zvláště závažná situace je u České televize a Českého rozhlasu, které jsou financovány z koncesionářských poplatků placených všemi občany České republiky, kteří mají televizi či případně rozhlasový přijímač. Ve skutečnosti se tedy jedná o skrytou formu daně, kterou stát ukládá prakticky všem občanům. Proto je povinností veřejnoprávních médií informovat o politice objektivně a dávat prostor všem stranám a hnutím, neboť i jejich voliči financují provoz těchto médií. Česká televize ani Český rozhlas to však nedělají a kromě pravidelných pořadů politických stran a hnutí v České televizi, kde mají jednotlivé strany pouze 30 sekund času, dává Česká televize prostor pouze několika velkým stranám. U Českého rozhlasu je to podobné. To fakticky znemožňuje malým stranám překročit 5% volební klauzuli a dostat se do Poslanecké sněmovny, neboť voliči nemají mnoho příležitostí seznámit se s jejich programem. U malých stran pak to, jestli mají podporu médií či nikoliv rozhoduje, jestli překročí hranici 5% nebo nikoliv. Takové ovlivňování politického systému médii je nelegitimní a nezákonné.

Do předvolebních debat vysílaných v České televizi nejen že nebyli pozváni představitelé malých stran a hnutí ale příznivci těchto malých stran a hnutí a nestraníci dokonce v některých případech ani nebyli vpuštěni do sálu, ve kterém se debata natáčela. Pořadatelé měli totiž strach, aby občané nemohli pokládat politikům nepříjemné otázky, a proto jako veřejnost vpustili do sálu pouze členy a sympatizanty velkých stran, kteří zřejmě mohli pokládat jen předem připravené otázky.

Navíc Česká televize i Český rozhlas a další média vysílala před volbami řadu předvolebních průzkumů politických preferencí, které často neodpovídaly realitě a od skutečných výsledků voleb se podstatně lišily. Tyto průzkumy sloužily k manipulaci s veřejným míněním, a to zejména tak, že některým malým stranám bylo předpovězeno příliš málo hlasů, což odradilo potenciální voliče od podpory těchto stran, neboť mnoho voličů považovalo za zbytečné volit stranu, která nepřekročí 5% hlasů a hlasy pro tuto stranu tedy „propadnou“ a budou přerozděleny mezi úspěšnější strany. Tím tyto průzkumy závažným způsobem ovlivňují výsledky voleb. Zfalšované předvolební průzkumy tedy narušují legitimitu voleb, svobodnou soutěž politických stran a rovný přístup občanů k voleným funkcím a tedy jsou ve skutečnosti součástí předvolební kampaně některých stran.

Odmítáme platit své finanční prostředky na volební kampaň stran, se kterými nesouhlasíme a považujeme to za porušení svých základních práv zaručených ústavním pořádkem České republiky. Zejména máme za to, že nevyváženost zpravodajství ve veřejnoprávních médiích je v rozporu s právem na informace zaručeným v článku 17 odst. 1 LZPS a dále pak s právem na rovný přístup k voleným funkcím podle článku 21 odst. 4 LZPS a s právem na svobodnou soutěž politických stran zaručeným v článku 22 LZPS a v článku 5 Ústavy ČR.

VII.

Manipulací se dopouštěla i jiná média než Česká televize a Český rozhlas, zejména televize Nova. Kromě jiných manipulací odvysílala den před volbami rozhovor mezi volebními lídry hnutí ANO Andrejem Babišem a ČSSD Lubomírem Zaorálkem. Nevíme, proč byli vybráni zrovna tito dva politici. U Andreje Babiše by se to dalo pochopit tím, že podle všech průzkumů veřejného mínění vedl v předvolebních preferencích, ale zástupce ČSSD, která ve volbách nakonec získala pouze 7,27% a skončila tak až na 6. místě mezi politickými stranami, byl tímto rozhovorem bezdůvodně a neoprávněně zvýhodněn před zástupci jiných stran, které měly větší podporu voličů než ČSSD.

Máme za to, že nejen veřejnoprávní, ale ani soukromá média nesmí tímto způsobem manipulovat veřejným míněním pouhý jeden den před volbami.

VIII.

V některých politických stranách a hnutích byla prodávána volitelná místa na kandidátních listinách. Každý člen těchto stran, který chtěl kandidovat ve volbách na potenciálně volitelném místě, tedy na prvním případně druhém nebo třetím místě kandidátní listiny musel zaplatit určitý finanční obnos v řádu desítek až stovek tisíc Kč. Je přirozené, že kandidáti do Poslanecké sněmovny přispívají své straně na volební kampaň, avšak to že je zaplacení „příspěvku“ nezbytnou podmínkou pro kandidaturu, a tedy že místa na kandidátkách jsou ve skutečnosti prodávána takzvaným kmotrům a lobbystům považuji za porušení ústavně zaručených zásad na přístup občanů k voleným funkcím zaručených v článku 21 LZPS.

IX.

V některých místech docházelo k uplácení voličů například v Ústí nad Labem, kde byli voliči upláceni částkou 200 Kč, aby volili ČSSD a na volebním lístku dostali rovnou zakroužkované kandidáty. Toto je v rozporu s volebním zákonem a může se jednat o trestný čin Maření přípravy a průběhu voleb a referenda podle § 351 trestního zákoníku

důkaz: článek Za zakroužkovaný lístek 200 korun. Policie v Ústí prověřuje kupčení s hlasy Zdroj:https://zpravy.idnes.cz/kupceni-hlasy-volby-mojzir-usti-das-/domaci.aspx?c=A171022_120427_domaci_bur

X.

Další možností jak mohlo docházet k falšování voleb, byla krádež nejméně 5.000 voličských průkazů. Již před volbami se v médiích objevily informace, že Ministerstvo vnitra zveřejnilo počty ztracených a odcizených tiskopisů voličských průkazů, které nahlašují jednotlivé úřady. Ke 13. říjnu 2017 někdo úředníkům ukradl nebo se ztratilo zhruba 5000 průkazů. Například z Magistrátu v Jablonci nad Nisou zmizelo 860 tiskopisů, z Městského úřadu v Lučanech nad Nisou 296 tiskopisů.

Je pravděpodobné, že když jen do 13. října došlo ke ztrátě 5.000 průkazů, další musely být odcizeny později mezi 13. a 20. říjnem. Kolik to přesně bylo, nebylo zatím zveřejněno.

Tím hrozí, že minimálně 5.000 voličů mohlo volit dvakrát a tím ovlivnit výsledky voleb, a to za situace, kdy o zvolení jednotlivých kandidátů často rozhodovaly jen stovky hlasů, mohlo hrubě ovlivnit výsledky voleb.

Důkaz: článek: Ztratilo se pět tisíc voličských průkazů. Lidé přijdou o šanci hlasovat. Viz: http://www.blesk.cz/clanek/volby-volby-2017/500509/ztratilo-se-pet-tisic-volicskych-prukazu-lide-prijdou-o-sanci-hlasovat.html

XI.

Během voleb byl policií zatčen PhDr. Miroslav Sládek, předseda a volební lídr SPR-Republikánské strany Československa Miroslava Sládka . V pátek 20.10. byl zatčen v Chomutově, proto, že údajně dělal nepovolenou kampaň. Policie mu zabavila klíče od auta a odvezla ho na služebnu. Policisté Miroslava Sládka propustili krátce před půlnocí. Důvodem zadržení mělo být Sládkovo veřejné řečnění k lidem u zmíněné restaurace, které měla policie vyhodnotit jako propagaci strany v den voleb, čímž by politik porušil volební zákon.

Pro Miroslava Sládka si přijelo devět policejních aut. Viz: http://bleskove.cz/politika/9258-policie-v-chomutove-zatkla-repubikana-sladka-prijelo-pro-nej-9-aut

Je absurdní, jakým způsobem Policie ČR v Chomutově vykládá volební zákon. V zákoně není nikde napsáno, že by kandidát nemohl jít do hospody a bavit se s lidmi. Je přirozené, že v den voleb se každá taková debata stočí na politiku. Musí snad všichni kandidáti být celou dobu voleb ve svém bytě a nevycházet z něj. Nebo mají odjet do ciziny? A jak by v takovém případě mohli volit. A když už kandidát jde volit, nesmí se po cestě s žádným člověkem dát do řeči, aby nebyl zatčen? Takové závěry jsou zcela absurdní. Samotné zatčení, i to, že se na zatčení podílelo 9 vozidel Policie ČR, tedy asi 18 policistů, působí jako zastrašování opozičních kandidátů a zneužívání policie k politickým účelům s cílem ovlivnit volby.

XII.

Ve volebním okrsku č. 40 v Opavě došlo v sobotu 21. října k řadě potíží a následkem toho k posunutí hlasování. Ve volební místnosti v objektu Mateřské školy Dětský svět ve Vaníčkově ulici voliči nemohli ráno volit více než hodinu, protože se členům volební komise nepodařilo odemknout. Okolo 9.30 znovu přerušil hlasování zdravotní stav členky volební komise, která zkolabovala, a na místě zasahovali záchranáři. Hlasování bylo přerušeno na 20 minut. Kvůli tomu byl konec hlasování posunut o hodinu do 15.hodin. Problémy, ke kterým došlo, nejsou porušením volebního zákona, ale to, že voliči mohli volit do 15 hodin, kdy už bylo z médií zhruba známo, jak volby dopadnou, mohlo vést k tomu, že voliči volili za situace, kdy znali volební výsledky, a mohli se podle toho rozhodovat koho volit, což je nezákonné. Viz: https://www.novinky.cz/domaci/452545-v-opave-se-volby-protahnou-o-hodinu.html

XIII.

Někteří důchodci udajně dostali k dispozici pouze volební lístky hnutí ANO. Docházelo k tomu, podle informací z médií v některých domovech důchodců. Tím že tisíce voličů nehlasovaly podle své svobodné vůle byly hrubě ovlivněny výsledky voleb. Viz: http://forum24.cz/nekteri-duchodci-pry-dostali-k-dispozici-pouze-volebni-listky-hnuti-ano/

XIV.

Některé volební komise pochybně započítávaly hlasy. Podle výsledků všichni kroužkovali, voliči to popírají. Podle oficiálních výsledků Českého statistického úřadu v jednom okrsku v Praze-Slivenci, v dalších v Plzni a Ostravě využilo víc než 99 procent voličů možnost zakroužkovat čtyři kandidáty. Jak ale zjistil Radiožurnál, v těchto okrscích je celá řada voličů, kteří nevyužili ani jeden preferenční hlas. Na podezřele vysoké preferenční hlasy narazili datoví novináři Českého rozhlasu. Došlo zde tedy pravděpodobně k podvodům při sčítání hlasů. V těchto volebních okrscích byl podvod dělán tak diletantsky, že se na něj přišlo , ale je pravděpodobné, že v mnoha jiných komisích dělali podvody ne tak nápadně, že tedy připsali preferenční hlasy jen u části voličů a ne u všech, a proto se na to nepřišlo. Viz:https://www.irozhlas.cz/volby/nektere-volebni-komise-pochybne-zapocitavaly-hlasy-podle-vysledku-vsichni_1710250718_pj

XV.

Podle informací některých kandidátů za Stranu práv občanů, byly v Chebu distribuovány volební lístky, ve kterých chyběl volební lístek politické strany SPO. To mohlo vést k tomu, že mnozí voliči vůbec nevěděli, že tato strana kandiduje a z tohoto důvodu nevolili.

XVI.

Na některých místech v Praze docházelo k tomu, že volební lístky nebyly v některých čtvrtích například v části Vršovic distribuovány vůbec. Je sice pravda, že volič má právo vyzvednout si ve volební místnosti nové volební lístky, avšak pokud to udělá, tak nemá čas ani na to, si všechny volební lístky přečíst a rozhodnout se, koho bude volit podle toho, jací kandidáti za jednotlivé strany kandidují. Je známo, že nemalá část voličů si vybírá strany podle kandidátů a ne podle programu a tak byla těmto voličům zkrácena jejich práva vybrat si své zástupce a došlo k ovlivnění voleb.

Důkaz: stížnost na nedodání lístků od paní Evy Hůlkové, viz příloha

XVII.

Někteří občané byli zcela zbavení volebního práva. Příkladem je fakultní nemocnice v Praze Krči, kde leží pacienti, kteří kvůli svému zdravotnímu stavu nemohli dojít do volebních místností, a proto mají právo, aby členové volební komise došli za nimi a umožnili jim volit přímo v nemocnici. Na některých odděleních v této nemocnici, však pacienti nedostali volební lístky a žádná komise tam nepřišla, a proto byli pacienti volebního práva nezákonně zbaveni.

 

XVIII. Výpadek serveru www.volby.cz

Jedním z nejvážnějších pochybení, ke kterým v těchto volbách došlo, byl výpadek volebního serveru Volby.cz, který mohl vést k podvodům při sčítání hlasů. Státní volební komisí bylo oznámeno, že za výpadkem stojí počítačoví hackeři, rozhodně tedy nešlo o náhodu. Je podezření, že tito hackeři mohli ovlivnit výsledky voleb. To by vysvětlovalo, proč se konečné výsledky tak zásadně liší od prvních výsledků, které byly průběžně uveřejňovány mezi 14:00 a 15:00 hodinou, podle kterých sice mělo vyhrát hnutí ANO, ale na dalších místech měly být SPD a KSČM naproti tomu Piráti by měli hlasu mnohem méně hlasů a TOP 09 by se do Poslanecké sněmovny vůbec nedostala. Prudký nárůst preferencí pirátů a TOP 09 v závěrečné části sčítání působí velice podezřele a je statisticky extrémně nepravděpodobný. Je tedy možné, že volby byly takto ovlivněny při sčítání hlasů.

XIX.

Je pozoruhodné, jak se liší volební výsledky v jednotlivých volebních krajích, především rozdíly mezi výsledkem voleb v hlavním městě Praze a zbytkem republiky, kdy se nejedná o rozdíly několik procent jak je obvyklé, ale výsledky jsou zcela zásadně odlišné, což je statisticky téměř nemožné. To se nedá vysvětlit jinak než volebními podvody a mám nepotvrzené informace, že v Praze docházelo k rozsáhlým volebním podvodům přímo ve volebních komisích, kdy se několik členů komise za nepřítomnosti ostatních členů domluvilo, že vhodí do volení schránky obálky s volebními lístky svých stran. Jakkoliv toto podezření je těžko prokazatelné, už samotné výsledky toto podezření silně podporují. Uvádíme volební výsledky šesti stran, které se lišily nejvíce:

                 ODS, KSČM, Piráti, TOP 09, ANO, SPD

Praha:          16,2   4,6   17,6   12,6   20,3   5,8

Zbytek ČR:  10,6    8,2    9,86    4,3    30,9   11,3

Tyto, až trojnásobné rozdíly jsou pozoruhodné a nedají se rozumně vysvětlit jinak než tak, že v Praze byly volby alespoň částečně zfalšovány, zvláště s přihlédnutím k tomu, že se velmi výrazně liší i výsledky v jednotlivých pražských obvodech.

XX.

Někteří voliči si stěžují, že volili nějakou stranu a ta v jejich obci či volebním okrsku nezískala ani jeden hlas. Týká se to například kandidátní listiny Řád národa, viz prohlášení předsedy řádu, Jana Zicklera, podle kterého jim byly ukradeny hlasy například v Písku nebo v Hodoníně. Viz. http://zpravyextra.cz/kraje/26712-glosa-josefa-zicklera-zpravyextra/26712. Předpokládáme, že Řád národa má dostatečné důkazy a že podá žalobu sám, snažili jsme se však dát do této žaloby všechna pochybení, ke kterým během voleb došlo.

XXI.

Volební zákon byl porušen tím, že v některých volebních okrscích se automaticky udělovaly 4 preferenční hlasy prvním čtyřem kandidátům. Jednalo se např. o tyto okrsky v Plzeňském kraji, a přidělování preferenčních hlasů se týkalo všech politických stran a hnutí:

Plzeň - okrsek č. 3062

Sušice - okrsek č. 7

Nýrsko - okrsek č. 2

Měčín - okrsek č. 4

Z těchto důvodu se mění celkový propočet preferenčních hlasů u prvních čtyřech kandidátů a tím dochází k možnosti neoprávněného držení mandátu v jednotlivých politických stranách či hnutích a i k možné změně náhradníků mandátů. Za situace, kdy o zvolení kandidátů rozhodovaly někdy jen desítky preferenčních hlasů, mohli být někteří kandidáti zvoleni neoprávněně a jiní mohli o mandát přijít.

XXII.

Je nám známo, že soudy v minulosti rozhodly tak, že jednotlivá porušení volebního zákona nejsou důvodem pro zrušení voleb, pokud nemohly ovlivnit výsledek zásadním způsobem. Výše uvedená porušení, však jsou dohromady natolik závažná, že dokazují, že volby byly ovlivněny způsobem, který mohl hrubě ovlivnit výsledky voleb.

Na základě výše uvedených skutečností navrhujeme, aby Nejvyšší správní soud vydal na základě § 90 zákona č. 150/2002 Sb., Soudního řádu správního a § 87 zákona č. 247/1995 Sb. Zákona o volbách do Parlamentu České republiky ve znění pozdějších předpisů rozhodnutí o neplatnosti voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ve dnech 20. a 21. října 2017.

 

za DSZ: Jiří Anderle, předseda a statutární zástupce

 

***

 
WEBOVÉ STRÁNKY PODLE VAŠEHO PŘÁNÍ

Name
Email
Comment
Or visit this link or this one