patrtit.jpg

HEDÁTE ZAMĚSTNÁNÍ ?

Pomůže vám náš regionální katalog


DEJTE O SOBĚ VĚDĚT

Potřebujete vlastní webové stránky? Chcete vytvořit originální logo, navštívenky, letáky, plakáty, pohlednice, Pf nebo jinou propagaci? Kontaktujte grafické studio Rasgraf
mal.jpg
MUDr. Tomáš Lebenhart je vyznavačem "Celostní medicíny" Jeho ordinaci naleznete ve Vídeňské ulici proti prodejně Unicos


Diagnostikujte a harmonizujte své tělo pomocí přístroje OBERON


V přímém přenosu můžeme sledovat masovou devastaci České republiky jedním člověkem – Andrejem Babišem. Škody jsou závratné a mnohdy nenahraditelné. Babišův Agrofert nejen řepku pěstuje, ale i produkuje chemiké postřiky, které jsou nutné pro její růst. Pomiňme fakt, že celý tento proces generuje několikrát zisk na jedné komoditě (dotace, pěstování, postřiky a povinné míchání biosložky do pohonných hmot) ale věnujme se dnes čistě následům tohoto počínání.

  1. Zdraví lidí

Postřiky obsahující pesticidy jsou koktejly celé řady nebezpečných chemických látek. Lze mezi nimi nalézt prokázané karcinogeny, pak také látky, u kterých existuje podezření, že mohou být karcinogenní, tedy rakovinotvorné, či látky velmi toxické. Není tedy pochyb o tom, že postřiky mohou způsobit zdravotní komplikace zvířatům i lidem. Vědecké studie potvrdily účinky na lidi. Například podle kalifornské studie pesticid chlorpyrifos způsobuje změny v některých částech mozku. Děti, které jsou látce vystaveny, mají problémy s pamětí a inteligencí, častěji také trpí autismem. Pokud tedy přijdou do styku s touto látkou těhotné ženy, byť jen v malém množství, může to vést k nevratným změnám ve struktuře mozku ještě nenarozeného dítěte. Přičemž právě tento pesticid patří ve světě k nejčastěji používaným. Jen v České republice je ho ročně použito kolem 140 000 kilogramů. Drtivá většina přitom končí právě na žlutých lánech s řepkou.

  1. Zvěř

Látky obsažené v postřicích na řepku stojí za hromadnými úhyny včelstev a drobných živočichů, ale také jsou schopny narušit vývoj plodu u zvířat, jako například hříbat v těle klisen,” upozorňuje v pořadu A DOST! internetové televize Stream.cz MUDr. Miroslav Šuta z Centra životního prostředí a zdraví.

Obrovské škody dokáře řepka napáchat u srnčí zvěře. Je to plodina, která se na jaře zazelená na polích mezi prvními a srnky po zimě nedokáží odolat prvním šťavnatým lístkům. Ale řepka je pro jejich organismus jedovatá protože látky v ní obsažené způsobují v metabolismu srnky že oslepne a umírá velmi bolestivě na selhání jater, selhání ledvin a selhání nervového systému. Díky tomuto stavu stoupá výrazně i počet dopravních nehod se zvěří a tím se dostáváme zpět do prvního bodu o zdraví lidí

  1. Životní prostředí

Tento bod si můžeme rozdělit do dalších tří podskupin – ZEMĚ – VODA  - VZDUCH.

Země - Řepka je rostlina, která je dost náchylná na choroby, jež způsobují různí škůdci. Celkem jich je asi padesát, takže velice široké spektrum. Aby se dožila produkčního věku, je potřeba ji chemicky opakovaně (7 – 9x za rok) ošetřovat. V tom spočívá negativum řepky, protože v jejím případě jsou chemická ošetření asi nejčastější ze všech hospodářských plodin. V okamžiku, kdy plodinu četně stříkáte proti škůdcům, část těch chemikálií zůstane v půdě, kde to naopak zabíjí organismy, které v ní jsou a které jsou prevencí proti erozi. Dalším faktem je podzemní část řepky, která dosahuje max. 60 cm. V případě deště se vsakuje méně vody a naopak hodně vody ztéká a odnáší živnou půdu z polí. Dochází k přívalovým povodním i při deštích o intenzitě, kterou dříva stačila půda vsáknout A tím se dostáváme k druhé podskupině

Voda – Jak jsem již dříve napsal, řepka není příliš vhodnou plodinou pro kvalitu půdy. Proto se v minulosti na stejném pozemku osívala maximálně jednou za 5 až 6 let. A mezi tím se na poli vystřídalo obilí, brambry a hlavně vojtěška, která má kořeny dlouhé až 10 m. Ty po zetlení zanechají v zemi kanálky, kterými se dešťová voda snadno dostává do spodních vod. Ale v současnosti se místo živočišné výroby, kde byla vojtěška základem krmení, pěstuje každý rok řepka a od chovu skotu se ustoupilo, nebo jej nahridila pasoucí se plemena. A řepka se několikrát ročně ošetřuje chemiky. Výsledkem pěstování řepky je tedy výrazný úbytek stavu spodních vod a zároveň stoupla kontaminace těchto zdrojů až na stonásobky povolených limitů. Opět je ohroženo zdraví lidí A poslední podskupinou je

Vzduch – Ochrana vzduchu byla vlastně tím, co spustilo žluté šílenství. Ve skutečnosti je dávno prokázán pomocí různých výzkumů, že efekt je zcela opačný. Některé studie uvádějí, že na výrobu jednoho litru bionafty je potřeba minimálně 1,1 litru normální nafty. Jiné studie uvádějí až pětinásobek škodlivin. Záleží, co všechno do výpočtu zaneseme. Musíme si uvědomit, že řepku musíme vypěstovat a k tomu je potřeba plochu zorat, zvláčet, osít, několikrát chemicky ošetřit, sklidit atd a to všehn dělají traktory jezdící na přírodní naftu. Teprve potom nastává proces výrobní a i ten spotřebuje dostatek energie a vprodukuje škodliviny.

Odkazy a videa
https://www.stream.cz/adost/10003558-zluta-smrt
https://www.stream.cz/adost/10004222-zluta-smrt-2
https://www.stream.cz/adost/10004418-zluta-smrt-3-co-na-to-ministr
https://www.stream.cz/adost/10008527-zluta-smrt-4
https://www.novinky.cz/finance/407112-pocet-stretu-se-zveri-roste-skody-dosahuji-i-stovek-tisic-korun-pojisteni-se-vyplati.html
https://www.stream.cz/adost/10019123-otravena-voda
WEBOVÉ STRÁNKY PODLE VAŠEHO PŘÁNÍ

Name
Email
Comment
Or visit this link or this one