patrtit.jpg

HEDÁTE ZAMĚSTNÁNÍ ?

Pomůže vám náš regionální katalog


DEJTE O SOBĚ VĚDĚT

Potřebujete vlastní webové stránky? Chcete vytvořit originální logo, navštívenky, letáky, plakáty, pohlednice, Pf nebo jinou propagaci? Kontaktujte grafické studio Rasgraf
mal.jpg
MUDr. Tomáš Lebenhart je vyznavačem "Celostní medicíny" Jeho ordinaci naleznete ve Vídeňské ulici proti prodejně Unicos


Diagnostikujte a harmonizujte své tělo pomocí přístroje OBERON


Vážení návštěvníci,
dovolte mi pozvat vás jménem Klatovské nemocnice, a.s. na virtuální výstavu „100 let na Křesťanském vršku“ připravenou u příležitosti stého výročí otevření nemocnice v Klatovech v současném nemocničním areálu.
Cílem výstavy není představit detailní stoletou historii nemocnice. Smyslem je připomenout veřejnosti alespoň základní milníky klatovského zdravotnictví, vyzdvihnout tradici lékařství v regionu, ukázat něco z proměny nemocnice a seznámit se zajímavostmi.
Pro výstavu prostřednictvím internetových stránek jsme se rozhodli zejména kvůli dostupnosti, neboť internet lze dnes už navštívit skoro kdekoli, kdykoli a klidně i opakovaně. Pochopitelně je pro nás tato forma výstavy i organizačně jednodušší a přitom věříme, že neztrácí na atraktivitě. A s tou souvisí ještě jeden neméně důležitý důvod. V této podobě lze výstavu snáze rozšiřovat o podklady, které získáme až v jejím průběhu. Máte-li nějaké materiály, budeme rádi, pokud nám je poskytnete, nejlépe s popisem a v elektronické podobě na emailovou adresu media@zhpk.cz. Na ni lze psát i jakékoli náměty a připomínky.
Bude nám potěšením, pokud se vám výstava bude líbit.
Bc. Jiří Kokoška - komunikace a PR skupiny Zdravotnický holding Plzeňského kraje
 
Zdroje, z nichž byly čerpány podklady
  • publikace Nemocnice Klatovy 1914 - 2004 (Klatovská nemocnice, a.s.)
  • soukromý archiv paní Marty Bauerové
  • Kronika OÚNZ 1960 - 1975 (Státní oblastní archiv Klatovy)
  • Kronika OÚNZ 1975 - 1979 (Státní oblastní archiv Klatovy)
  • Kronika OÚNZ 1980 - 1986 (Státní oblastní archiv Klatovy)
  • Kronika OÚNZ 1986 - 1989 (Státní oblastní archiv Klatovy)
  • Kniha cti - OÚNZ Klatovy 1956 - 1965 (Státní oblastní archiv Klatovy)
  • Pamětní kniha ROH OÚNZ Klatovy 1952 - 1965 (Státní oblastní archiv Klatovy)
  • Kronika BSP OÚNZ Klatovy (1972 - 1987)
  • Projekt veřejné nemocnice v Klatovech (Státní oblastní archiv Klatovy)
  • statistiky ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR - zpracoval Ing. Zdeněk Königsmark z Odboru zdravotnictví Krajského úřadu Plzeňského kraje)
  • Kronika ROH nemocnice Klatovy (Klatovská nemocnice, a.s.)
  • archiv technického odd. Klatovské nemocnice, a.s.
  • internetový fotoarchiv Klatovské nemocnice, a.s.
  • slovník Wikipedia (wikipedia.cz, wikipedia.org)
 

Kde se v Klatovech léčilo před rokem 1914?

http://www.klanem.cz/images/thb_view/6-zakladaci-listina-prvnihio-spitalu-v-kn-1289.jpg
Zdravotnictví a medicína se v Klatovech začala vyvíjet v podstatě ihned po vzniku města v druhé polovině 13. století. Od té doby bylo v Klatovech zřízeno několik špitálů (byť svým charakterem odpovídaly spíše chudobincům) a nemocnic.
1260Založení královského města Klatovy Přemyslem Otakarem II.
1289 – Rok po velkém požáru města byl bohatým kupcem Konrádem z Pomuka v Klatovech založen „Křížovnický špitál sv. Ducha“ dle řádu Křížovníků, které Konrád přizval ke správě. Špitál stál v tehdejší Říšské ulici (v místech dnešního sídla Policie ČR v Plzeňské ul.) vně starého města u Říšské brány, které se ale později říkalo Špitálská, podobně jako i celému jihozápadnímu předměstí. Jednalo se spíš než o špitál o chudobinec, kam směřovali nevyléčitelně nemocní nebo lidé vázaní na lůžko z důvodu ztráty končetin. Špitál měl zpravidla 10 až 20 chovanců. Ze správy Křižovníků byl špitál odňat za husitských válek. Od té doby jej spravovalo město. V důsledku požárů i povodní ho několikrát přestavovalo. O náklady na provoz špitálu se dělily např. pivovar a hospodářský dvůr stojící v sousedství, lázně v centru města, mlýn v Tajanově a městské polnosti. Na stejném místě působil později pod označením chorobinec až do 20. let minulého století.
přibližně 1380 – Rovněž na Špitálském předměstí vznikl „Špitál malomocných“ lidově zvaný chaloupka malomocných, který se později proměnil na špitál pro veškeré nakažlivé nemoci. Těmi trpěli hlavně chudí lidé, proto se změnil i lidový název na „Chaloupku nuzných“. Název měnila i ulice. Z ulice Malomocných se stala V Nuzných též zvaná Chudá. Vedla zhruba v místech dnešního viaduktu přes Domažlickou ulici k ulici U plynárny. Špitál byl financován z darů měšťanů i lidí z okolí. Zanikl nejspíše při některém z požárů v 16. nebo v 17. století.
16. století – Štědrá obyvatelka města Kateřina Mižoltovská vykoupila z pozůstalosti své předčasně zesnulé dcery Kateřiny Mlečkové-Mižoltovské dům pro výchovu zbožných žen v tehdejší Dlouhé ulici. Ze svého jej nechala upravit na špitál, který později nabídla městu. Radní jej s radostí přijali jako nový městský špitál a pojmenovali „Mižoltovským špitálem“. Byl financován též z darů občanů a sloužil výhradně nemocným a chudým ženám. Stál zhruba v místě domu 130 v dnešní Krameriově ulici. Zanikl při požáru v roce 1689. Obnoven nebyl.
1725 – Mižoltský špitál nahradil až po několika desítkách let tzv. malý městský špitál známý jako „Chaloupka“. Byl zřízen z nadace Anny Terezie Fuchsové z Walburku a z příspěvku plukovníka Augustina Deflina. Po něm byla pojmenována i okolní ulice Deflinova, dnešní Jiráskova.
18. / 19. století – V době napoleonských válek byl do Klatov přesunut dočasně hlavní špitál armády arcivévody Karla. Sídlil zřejmě v posádkových kasárnách ve zrušené jezuitské koleji.
1842 – Vojenská správa zřídila při stálé vojenské posádce v Klatovech „Vojenskou nemocnici“. Nemocnice byla zřízena v budově zapůjčené městem na Husově náměstí, kde je dnes Střední zdravotnická škola. Působila zde ale pouze do roku 1867, kdy byl z personálu nemocnice ustanoven polní lazaret, který následoval bojové útvary během prusko-rakouské války.
1859 – První skutečná nemocnice po všech dosavadních vesměs chudobincích byla zřízena až v druhé polovině 19. století a to v místech tehdejší rozlehlé zahrady mezi farním kostelem a Klášterskou ulicí (dnes Plánickou) resp. v Dalkovském domě (čp. 6 v dnešní Pavlikově ulici). „Městská nemocnice“ měla 45 lůžek a sloužila nejširší veřejnosti. Brzy po zřízení ale přestala vyhovovat, kapacitně i zastaralým vybavením a členěním. Poprvé se tedy v roce 1894 vynořila myšlenka na výstavbu zcela nové veřejné oblastní nemocnice.
1908 – Okresní zastupitelstvo se usneslo, že nechá vystavit za přispění města novou všeobecnou veřejnou okresní nemocnici nejlépe v severní části města poblíž silnice na Prahu. Brzy se začal připravovat projekt a v roce 1911 se začalo stavět.

Klatovské špitály a nemocnice

1298 - zakládací listina Křížovnického špitálu sv. Ducha, prvního klatovského špitálu resp. chudobinceKřížovnický špitál sv. Ducha - malý dům v sousedství kaple sv. Ducha, později sv. Rocha v Říšské ulici (dnes ul. Kpt. Jaroše a část Domažlické ul.), pod špitálem je hospodářský dvůr s pivovarem.Křížovnický špitál sv. Ducha – první budova vlevo při pohledu do Říšské ulice (dnes ul. Kpt. Jaroše a z části Domažlická ul.) od můstku přes Drnový potok. Vpravo nahoře Černá věž.Chaloupka nebo též Malý městský špitál v Deflinově ulici (dnešní Jiráskově ulici)Městská nemocnice - kresba zahrady pod Klášterní ulicí (dnes Plánickou ul.) s výstavným domem občana Františka Dalquena (Dalkovský dům), v němž nemocnice vznikla.Městská nemocnice - Dalkovský dům v Pavlikově ulici č.p. 6 již v době, kdy byl přeměněn na domov důchodců.
Významné osobnosti lékařství z Klatovska
http://www.klanem.cz/images/thb_view/6-pawlik-22.jpg
V Klatovech se narodila nebo zde studovala řada významných osobností nejen české medicíny. Napomohlo tomu kvalitní středoškolské vzdělávání zejména v polovině 19. století. Seznamte se s některými lékaři, kteří jsou spojeni s městem.
Matěj Burda alias Matthias Borbonius de Borbenheim (1566 – 1629) – rodák z Kolince na Klatovsku, lékařství studoval v Basileji, byl zemským lékařem v Čechách (mj. léčil Petra Voka či Valdštejny) a osobním lékařem polského prince (později krále) Vladislava IV. Vasy
František Piťha (1810 – 1875) – rodák z Řakom (Dolany) na Klatovsku, maturoval v Klatovech, promoval v Praze, rektor Univerzity Karlovy v Praze, významný představitel Chirurgické akademie ve Vídni (2. vídeňská lékařská škola), velitel polních nemocnic Rakouska-Uherska, řadu chirurgických metod přenesl do Čech, spoluautor významných lékařských učebnic
František Kiwisch rytíř z Rotterau (1814 – 1851) – rodák z Klatov, maturoval v Klatovech, promoval v Praze, vynikající operatér a pedagog porodnictví v Praze, autor první české vědecké učebnice oboru
August Breisky (1832 – 1889) – rodák z Klatov, promoval v Praze, profesor porodnictví a gynekologie v Salcburku, Praze, Vídni a Bernu, významný operatér, v Čechách se zasloužil o osamostatnění gynekologie jako vědního medicínského oboru
Josef Reinsberg (1844 – 1930) – maturoval v Klatovech, promoval v Praze, zakladatel oboru a profesor soudního lékařství v Praze, ustavil českou terminologii v oboru, autor knihy Státní lékařství a Lékařství soudní
Karel Pawlik (viz foto výše, 1849 – 1914) – rodák z Klatov, maturoval v Klatovech, promoval ve Vídni, profesor gynekologie a porodnictví ve Vídni a Praze, světově uznávaný urolog, průkopník urogynekologie, zavedl nové vyšetřovací a operační postupy (Pawlikům trojúhelník, P. hmat, P. operace)
Josef Václav Drozda (1850 – 1927) – rodák z Klatov, maturoval v Klatovech, promoval ve Vídni, profesor vnitřního lékařství na Vídeňské univerzitě, podílel se na objevování léků na úplavici a cukrovku, spoluorganizoval kulturní život vídeňských Čechů a byl u založení tiskárny a deníku
Josef Thomayer (1853 – 1927) – maturoval v Klatovech, promoval v Praze, internista světového významu, průkopník bakteriologie, je pokládán za zakladatele české školy vnitřního lékařství a je autorem základního českého lékařského názvosloví, vychoval generace českých internistů, český buditel, mecenáš vědy, respektovaný spisovatel
Alois Mašek (1859 – 1912) – rodák z Klatov, maturoval v Klatovech, promoval ve Vídni, vojenský polní lékař a následně ředitel vojenské nemocnice v Niši, jako starosta Klatov a poslanec Českého zemského sněmu se zasloužil o rozvoj města včetně výstavby nemocnice na Křesťanském vršku.
Bohumil Prusík (1886 – 1964) – rodák z Klatov, maturoval v Klatovech, promoval v Praze, profesor vnitřního lékařství v Praze, přední internista nemocnice na Vinohradech se světovou pověstí navržený na Nobelovu cenu, autor řady průkopnických vyšetřovacích a léčebných metod
v současnosti vydávané spisy Matthiase BorboniaFrantišek PiťhaFranz KiwischAugust BreiskyJosef ReinsbergKarel PawlikJosef ThomayerAlois MašekBohumil Prusík
Architektonický návrh a plány nové okresní nemocnice
http://www.klanem.cz/images/thb_view/6-archiv.jpg
O potřebě postavit skutečně velkou nemocnici se v Klatovech začalo mluvit už na konci 19. století. Až koncem roku 1907 se ale tehdejší starosta města Alois Mašek a starosta klatovského okresu Karel Hostaš dohodli, že nemocnice bude zřízena jako okresní. Následně 12. ledna 1908 se tak okresní zastupitelé usnesli na výstavbě.
V té době měli k ruce architektonický návrh Technického oddělení pro stavby pozemní, silniční a mostní Královského zemského stavebního rady z roku 1904. Tento návrh počítal se stavbou nemocnice v kombinaci pavilónového a koridorového typu. Čtyři hlavní objekty propojené nadzemními chodbami (spojovacími krčky) měly půdorys kříže. Podle těchto plánů se ale nestavělo. Návrh totiž počítal s nemocnicí na jiném méně svažitém místě a to zhruba v prostorách dnešního fotbalového hřiště v ulici Maxima Gorkého (dříve okresní silnice do Vostřic).
Stejné technické oddělení zemského stavebního rady pod vedením architekta Jindřicha Janoty proto v roce 1910 vypracovalo nový návrh, který pak ještě v roce 1911 detailně rozpracovalo a doupravilo. Budovy byly oproti původnímu záměru méně zdobné a koridorové uspořádání se nově týkalo jen tří pavilonů stavěných ve vrstevnici (chirurgického, interního a operačních sálů). Ostatní budovy byly samostatné. Pro stavbu byl vybrán jižní svah Křesťanovského vrchu zvaného zjednodušeně Křesťanský vršek. Svah v majetku města byl zalesněný. Došlo ale k dohodě, že se vykácí a naopak se zalesní dosud holý vrch v majetku okresu. Stavět se začalo v listopadu 1911. Terasovitý areál měl rozlohu čtyři hektary a 11,4 aru.
Stavbu měla na starost firma pražského architekta a stavitele Václava Nekvasila, který ale k realizaci přizval řadu menších odborných firem z Prahy i Klatov. I během stavby se projekt částečně měnil. Ne všechny níže uvedené plány proto zcela odpovídají konečné podobě nemocnice.
1904 - situační plán nemocnice na návrhu z roku 1904 podél tehdejší silnice do Vostřetic 1904 - architektonický návrh pavilonu pro infekční nemoci z nerealizovaného projektu z roku 1904 1904 - architektonický návrh umrlčí komory z nerealizovaného projektu z roku 19041904 - architektonický návrh pavilonu pro vnitřně nemocné z nerealizovaného projektu z roku 19041904 - půdorys pavilonu pro vnitřní nemoci z nerealizovaného projektu z roku 19041904 - původní návrh administrativní (správní) budovy z roku 19041910 - situační plán rozmístění budov v nemocničním areálu; Nakonec nebyl zcela dodržen. Projektanti ještě vyměnili pozice pavilonu pro infekčně nemocné a umrlčí komory.1910 - administrativní budova - projekt z roku 19101910 - půdorys přízemí administrativní budovy včetně ambulantního provozu1910 - pavilon operační a spojovací krčky se sousedními pavilony pro chirurgicky a vnitřně nemocné pacienty1910 - půdorys přízemí pavilonu operačních sálů a spojovací krčky .1910 - půdorys přízemí pavilonu pro chirurgické pacienty1910 - řez pavilonu pro chirurgické pacienty1910 - jižní pohled na pavilon pro vnitřně nemocné pacienty1910 - půdorys přízemí pavilonu pro vnitřně nemocné pacienty1910 - půdorys přízemí pavilonu pro infekčně nemocné1911 - pavilon pro tuberkulosní pacienty1911 - řez administrativní budovou1911 - severní pohled na pavilon pro chirurgicky nemocné1911 - pavilon pro infekčně nemocné1911 - pavilon operační a spojovací krčky se sousedními pavilony

14. 2. 1914 – Všeobecná veřejná okresní nemocnice v Klatovech

http://www.klanem.cz/images/thb_view/6-titulni-otevreni.jpg
Výstavba nové nemocnice začala v listopadu 1911. Nákladem dva miliony korun byla v prosinci 1913 dokončena. Dne 14. února 1914 byla nemocnice slavnostně otevřena a o dva dny později přijala první pacienty.
Původní oficiální název byl Jubilejní okresní nemocnice císaře a krále Františka Josefa I. v Klatovech. Po vzniku Československa v roce 1918 se název zkrátil na "Všeobecná veřejná okresní nemocnice v Klatovech" a hovorově se zkracoval na Okresní nemocnice v Klatovech.
Nemocnice byla vysvěcena budějovickým biskupem Hulkou. Prvním a tehdy jediným primářem nové nemocnice byl chirurg MUDr. Bohumil Till. Po jeho smrti jej v roce 1918 nahradil rovněž chirurg MUDr. Karel Dobruský. Po otevření tvořili zdravotní personál nemocnice tři lékaři (včetně primáře) a devět řádových sester. Nemocnice měla 200 lůžek.
Hlavní budovy nemocnice
  • budova pro byty personálu
  • budova administrativní s ambulantní částí
  • chirurgický pavilon
  • pavilon vnitřních nemocí (zpočátku rovněž hlavně pro chirurgické pacienty)
  • operační pavilon koridorově spojený s pavilony chirurgickým a vnitřních nemocí
  • pavilon tuberkulózní
  • pavilon infekční
  • umrlčí komora s pitevnou
  • budova hospodářská
K nemocnici dále patřil i hospodářský dvůr mimo areál nemocnice.

Výstavba a otevření

1912 - příprava stavby nemocnice1912 - příprava stavby nemocnice1912 - příprava stavby nemocnice1913 - rozestavěná nemocnice14. 2. 1914 - slavnostní otevření nemocniceslavnostní otevření nemocniceslavnostní otevření nemocniceslavnostní otevření nemocnicekaple pro sestry v hospodářské budově nemocnice.umývárny nemocnicevýkropní síň nemocnice
Nemocnice na historických pohlednicích
http://www.klanem.cz/images/thb_view/6-areal-od-plzenske-ulice-.jpg
Obyvatelé města i okresu byli na novou nemocnici hrdí. Svým vybavením patřila k nejmodernějším v Čechách. Vyzdvihovalo se také praktické rozložení pavilonů i jejich umístění ve svahu, kdy z pokojů nemocných byl výhled na celé město i Šumavu.
A v neposlední řadě se vyzdvihovala některá technická řešení, například ústřední vytápění teplou vodou či párou, bezhlučné signální světelné zařízení, vybavení telefonními přístroji nebo elektrickými hodinami, které byly na všech pokojích. Nemocnici si ještě několik let po zprovoznění jezdily prohlížet delegace z Čech i dalších částí Evropy.
Ve své době byla nemocnice i zajímavým turistickým cílem. A jako taková a též vzhledem ke svému významu se pochopitelně stala i vděčným objektem fotografů. Pravidelně se objevovala na pohlednicích. Od roku 1919 už se zkráceným názvem bez připomínky rakousko-uherského monarchy.
asi 1915asi 19161917asi 1919asi 191920. léta20. léta30. léta40. léta

Významná data a události z historie okresní nemocnice

  • 1911 – zahájena výstavba Všeobecné okresní nemocnice v Klatovech
  • 1913 - dokončena stavba
  • 14. 2. 1914 – slavnostní otevření, zřízen jediný primariát (chirurgický) prim. Dr. Bohumil Till (rovněž první ředitel nemocnice)
  • 16. 2. 1914 - přijati první pacienti
  • 1929 - koňská ambulance nahrazena vyřazenou vojenskou sanitkou zn. Horch na dřevoplyn
  • 1938 – z darů občanů zakoupena první skutečná sanitka značky Opel
  • 1939 – osamostatnění oboru vnitřního lékařství (prim. Dr. Josef Sázel)
  • 1944 - vznik ORL oddělení (prim. Dr. Josef Suchý)
Poválečné období
  • 1949 - vznik porodnicko-gynekologického oddělení (prim. Dr. Karel Jarolímek)
  • 1949 - vznik zubních ambulancí (Dr. Jan Hlávka)
  • 1953 – osamostatnění RTG oddělení (prim. Dr. Stanislav Láznička)
  • 1953 – osamostatnění TBC oddělení (prim. Dr. Jaroslav Krahulec)
  • 1953 - vznik dětského oddělení (prim. Dr. Antonín Vlček); Začalo působit v budově „Okresního domova mládeže JUDr. Karla Hostaše“ z roku 1928, která sousedí západně s tehdejším areálem nemocnice. Objekt fungoval i jako učiliště a škola.
  • 1954 - vznik očního oddělení (prim. Dr. Ludmila Putterlíková-Horáková)
  • 1954 - otevřena stanice pro nedonošené děti
  • 1956 - vznik transfúzní stanice (prim. Dr. Dagmar Bystřická-Buffková)
  • 1956 – osamostatnění infekčního oddělení (prim. Dr. Marie Černíková)
  • 1959 - uveden do provozu první resuscitační pokoj
  • 1959 - vznik patologicko-anatomického oddělení (prim. Dr. Vladimír Černík)
Období OÚNZ
  • 1960 – vznik Okresního ústavu národního zdraví Klatovy (OÚNZ) a začlenění nemocnice do tohoto centrálního systému řízení zdravotní péče
  • 1963 - zahájen provoz interního oddělení po rekonstrukci a přístavbě
  • 1964 – vznik neurologického oddělení (prim. Dr. Vladimír Smrž)
  • 1965 - otevřena nová hospodářská budova v nemocnici (administrativa, kotelna, prádelna, krejčovna, kuchyně, společenský sál, klubovna, lékařská knihovna)
  • 1967 - otevřena nová přijímací kancelář a lékařská pohotovostní služba
  • 1967 - zahájen provoz v nově vybudovaných laboratořích biochemie a hematologie (prim. Dr. Karel Koudelka)
  • 1967 - zahájen provoz rehabilitačního oddělení (prim. Dr. Miroslav Ambler)
  • 1968 - vznik ordinariátu urologie (Dr. Miroslav Kubalík)
  • 1971 - otevřeno ortopedické oddělení (prim. Dr. Zdeněk Pešek)
  • 1974 - dáno do provozu anesteziologicko-resuscitační oddělení (prim. Dr. Bedřich Barborka)
  • 1979 - otevřena nová budova s provozem nového oddělení nukleární medicíny (prim. Dr. Václav Janda)
  • 1981 - uveden do provozu centrální rozvod kyslíku
  • 1982 - uvedena do provozu 1. budova polikliniky (stomatologická poliklinika)
  • 1983 - na gynekologicko-porodnickém oddělení uveden do provozu „rooming in“
  • 1985 - otevřena rekonstruovaná část chirurgického oddělení
  • 1985 - otevřena II. budova polikliniky (zejména odborné ordinace)
  • 1986 – provoz rychlé zdravotnické pomoci rozšířen na 24 hodin denně
  • 1986 - otevřena III. budova polikliniky (zejména ordinace obvodních lékařů)
  • 1988 - zahájen provoz IV. budovy polikliniky (oční oddělení a neurologie)
Po sametové revoluci
  • 1989 - uvedeno do provozu oddělení dialýzy (vedoucí lékař Dr. Václav Hájek)
  • 1990 – rekonstrukce jedné z budov polikliniky na ředitelství nemocnice
  • 1992 - zrušeno kožní oddělení v nemocnici
  • 1992 - privatizace oddělení klinické biochemie
  • 1992 – nákup počítačové tomografie (CT) na RDG oddělení
  • 1995 – rekonstrukce a přístavba gynekologicko-porodnického oddělení
  • 1996 – vznik psychiatrického oddělení (v objektu dětského odd.) přistěhováním z léčebny v Běhařově
  • 1996 – osamostatnění urologického oddělení
  • 2001 – rekonstrukce oddělení TRN
  • 2002 - rekonstrukce RDG oddělení
  • 2003 - zrušeno urologické oddělení
  • 2005 – vybudování nové biochemické laboratoře
  • 2007 – pořízení digitálního skiagrafu (digitalizace rentgenových snímků)
  • 2008 – vznik mikrobiologické laboratoře
  • 2009 – zahájení výstavby nové nemocniční budovy (monobloku), která soustředí většinu pracovišť pod jednu střechu
  • 11. 2012 – zprovoznění nové nemocnice, zahájení postupného opouštění 100 let starých objektů

Některé události nejen na fotografiích

asi 1918 - První koňské ambulance poskytlo nemocnici vojsko.1952 - první sanita nemocnice v Klatovech typu Škoda Tudor před vrátnicí nemocnice1953 - zápis v Knize cti u příležitosti složení slibu a předání odznaků sestrám. 1953 - zápis v Knize cti u příležitosti otevření dětského a kojeneckého odd. 1955 - vyřazení zdravotních sester, předání odznaků 1956 - zápis v Knize cti u příležitosti ocenění řidičů sanitek za ježdění bez nehod 1962 - V roce 1963 skončila přístavba interního oddělení, které působilo v původním pavilonu pro tuberkulosní pacienty. 1963 - Původní hospodářská budova začala pustnout po roce 1965, kdy v její blízkosti vyrostla nová hospodářská budova. 1963 - dokončena hrubá stavba "nové" hospodářské budovy, zprovoznění v roce 1965 1964 - v původním pavilonu infekčních pacientů (později interních) zřízena lůžka neurologie 1968 - zřízena protialkoholní stanice 1971 - přístavbou původního pavilonu infekčně nemocných vznikly samostatné prostory neurologického oddělení a ortopedie1975 - Při dětském oddělení v původní budově dětského domova vznikla základní škola (snímek je pozdější cca z 90. let). 1981 - architektonická studie nového pavilonu chirurgických oborů (stavba se nikdy nerealizovala) 1982 - otevření 1. budovy polikliniky, kde působili stomatologové1983 - V klatovské porodnici byl jako první v Plzeňském kraji zřízen nový způsob poporodní péče o dítě tzv. rooming in (dítě u matky). 1985 - zprovoznění rekonstruovaného chirurgického oddělení 1985 - zprovoznění 2. budovy polikliniky především s odbornými ordinacemi.1985 - zprovoznění 2. budovy polikliniky především s odbornými ordinacemi 1985 - zprovoznění 2. budovy polikliniky především s odbornými ordinacemi 1986 - 3. budova polikliniky (hlavně obvodní lékaři) těsně před dokončením a zprovozněním v prosinci 1986.
Kdysi a dnes – proměna budov
http://www.klanem.cz/images/thb_view/6-srovnavani.jpg
Proměna čehokoli včetně budov je vždy nejlépe viditelná, když se vedle sebe položí a porovná původní a pozdější podoba. Srovnávání snímků starších a současných bývá také velmi atraktivní. Proto zde tuto možnost nabízíme.
"Identické" snímky, nebo přesněji řečeno snímky pořízené přibližně ze stejných míst a podobných úhlů (ne vždy to je kvůli rozdílné zastavěnosti areálu možné), jsou vždy za sebou označeny v popisce stejným písmenem. Údaj v závorce je období, v němž je snímek pořízen.
A (1946) - jižní strana pavilonu pro chirurgické pacienty (zcela vlevo) a pavilonu operačních sálů; Pavilony se postupně spojily v jednu budovu, ale vždy sloužily chirurgickým oborům.A (rok 2014) - donedávna budova chirurgického a gynekologického oddělení včetně operačních a porodních sálů; Od zprovoznění monobloku v roce 2012 se pro objekt hledá využití. B (asi 70. léta) - areál nemocnice focený z rozhraní městského a židovského hřbitovaB (2014) - nový monoblok nemocnice focený ze střechy klatovského krematoriaC (1986) - 3. budova polikliniky sloužila těsně po zprovoznění hlavně obvodním lékařům.C (2014) - Budovu B polikliniky dnes využívají hlavně soukromé subjekty.D (1986) - 3. budova polikliniky těsně po zprovoznění v prosinci 1986 (pohled od parkoviště) sloužila hlavně obvodním lékařům.D (2014) - Budovu B polikliniky dnes využívají hlavně soukromé subjekty (pohled od parkoviště).E (50. léta) - V původně Okresním dětském domově JUDr. Karla Hostaše bylo v roce 1953 zřízeno i dětské oddělení nemocnice a v 90. letech se sem přestěhovalo i psychiatrické oddělení z Běhařova. E (2014) - Do roku 2012 budova dětského a psychiatrického oddělení. Nyní je bez využití a nemocnice ji po víc než 60 letech vrátila městu Klatovy. F (asi 20. léta) - Tuberkulosní pavilon s dětskou tuberkulosní léčebnou focený z okna hospodářské budovy se významně změnil až na počátku 60. let, kdy nástavbou vznikl prostor pro interní oddělení. F (2014) - Do roku 2012 budova interního oddělení. Po zprovoznění monobloku zde zůstala jen dialyzační jednotka.G (asi 20. léta) - Pavilon pro infekčně nemocné se od roku 1971 po přestavbě stal působištěm neurologického a ortopedického oddělení.G (2014) - Budova, kde působí od roku 2012 psychiatrické oddělení po přemístění neurologického oddělení do nového monobloku.H (asi 20. léta) - Pavilon pro infekčně nemocné se po přestavbě stal v roce 1971 působištěm neurologického oddělení. H (2014) - Budova, kde působí od roku 2012 psychiatrické oddělení. I (1988) - Původně administrativní budova nemocnice byla později sídlem oddělení ORL.I (2014) - V původně administrativní budově (později ORL) dnes působí v části klinické laboratoře.J (asi 20. léta) - Pavilon operačních sálů sloužil po celou dobu i po stavebních úpravách podobným účelům až do roku 2012.J (2014) - Donedávna budova chirurgického a gynekologicko-porodnického oddělení, resp. část s operačními a porodními sály. V roce 2012 se pracoviště přesunula kompletně do monobloku. K (60. léta) - V roce 1966 se vrátili nemocní s tuberkulózou a respiračními nemocemi do areálu nemocnice v Klatovech (z Horažďovic a Běhařova), konkrétně do původní obytné vily primáře a později sídla ušního-nosního-krčního odd.K (2014) - Budova plicního oddělení je nyní využívána jen z části a to plicními ambulancemi.L (1910) - architektonický návrh hospodářské budovyL (2014) - Původně hospodářská budova sloužila naposledy pro potřeby rehabilitačního oddělení a jsou v ní některé inženýrské technologie (rozvody páry apod.) pro původní objekty nemocnice. Další využití není pravděpodobné. M (1965) - otevřena nová hospodářská budova v nemocnici (administrativa, kotelna, prádelna, krejčovna, kuchyně, společenský sál, klubovna, lékařská knihovna)M (2014) - Hospodářská budova je napojena krčkem přímo na nový monoblok (vpravo mimo záběr). V budově nyní působí i transfuzní oddělení.
Kdysi a dnes - proměna interiérů
http://www.klanem.cz/images/thb_view/6-saly-srovnani.jpg
Také vnitřní prostory podobně jako vnější vzhled nemocnice prošly postupem času velkou proměnou a také u nich je jistě zajímavé srovnání dřívějších a soudobých podob. Porovnávání historie a současnoti ale není možné v případě interiérů učinit z fotografií dělaných z podobných úhlů, a někdy dokonce ani ve stejných prostorách nebo na stejných pracovištích. Hlavním důvodem je, že v roce 2012 se většina provozů přestěhovala do nové budovy takzvaného monobloku.
Snímky k porovnání jsou za sebou a jsou označeny v popisce stejným písmenem. Údaj v závorce je období, v němž je snímek pořízen. Nejedná se vždy o snímky identických pracovišť či provozů. Snahou bylo najít ke srovnání alespoň snímky s podobnými tématy.
A (90. léta) - lůžková část dětského oddělení A (2014) - lůžková část dětského odděleníB (90. léta) - novorozenciB (2012) - novorozenciC (90. léta) - anesteziologicko-resuscitační oddělení C (2013) - ARO příjemD (90. léta) - lůžka intenzivní péčeD (2013) - multioborová jednotka intenzivní péčeE (1985) - lůžková část chirurgického oddělníE (2013) - lůžková část neurologické odděleníT (1971) - lůžka ortopedického odděleníF (2014) - lůžková část chirurgických oborůG (90. léta) - vyšetření ultrazvukem na gynekologicko-porodnickém oddělení G (2012) - vyšetřovna ultrazvukem na porodním sále gynekologicko-porodnického odděleníH (1985) - příprava jídel v kuchyňce na chirurgickém odděleníH (2013) - kompletace jídel pro lůžková oddělení nemocnice na tzv. tabletovací lince v centrální kuchyni nemocniceI (1991) - ošetřovací sálek při chirurgické ambulanciI (2013) - ošetřovací sálek při ortopedické ambulanciJ (1990) - transfúzní odděleníJ (2013) - transfúzní odděleníK (90. léta) - oční operace K (2013) - oční operaceL (1986) - oční ambulanceL (2013) - oční ambulanceM (1960) - operační sálM (2013) - operační sálN (70. léta) - operaceN (2013) - operaceO (70. léta) - sterilizace O (2013) - sterilizace centrálních operačních sálůP (1966) - výdejna lékůP (2013) - lékárnaQ (1966) - přípravna lékůQ (2013) - příprava lékůR (1964) - vyšetření na neurologickém odděleníR (2013) - vyšetření na neurologickém odděleníS (1990) - pracoviště nukleární medicínyS (2013) - pracoviště nukleární medicínyT (asi 40. léta) - lůžková částT (2013) - lůžková část interního odděleníU (1972) - rehabilitaceU (2013) - rehabilitaceV (1972) - rehabilitaceV (2013) - rehabilitaceX (1972) - rehabilitaceX (2013) - rehabilitaceY (1986) - kuchyněY (2013) - kuchyněZ (1986) - kuchyněZ (2013) - kuchyně
Co se dále fotilo?
Až doba digitálních fotoaparátů umožnila fotografovat všechny možné objekty včetně nemocnice ze všech stran a úhlů. Přesto lze v archivech najít i desítky, možná dokonce stovky historických fotografií zachycujících nemocnici a její pracovníky v podstatě hned od zprovoznění nemocnice. V průběhu let se motivy fotografií průběžně měnily. Seznamte se jak.
20. léta - budova s byty pro personál nemocnice v jihovýchodním cípu areálu 1938 - administrativní pracovníci nemocnice 40. léta - pohled na areál nemocnice1952 - ředitel nemocnice Dr. Miloslav Fügner 50. léta - jedna z prvních sanitek nemocnice typu Škoda Tudor1966 - cvičení civilní obrany1967 - lékárna OÚNZ Klatovy v centru města1975 - sestřičky v prvomájovém průvodu1975 - sanitka jako alegorický vůz v prvomájovém průvodu 1976 - pracovníci nemocnice v prvomájovém průvodu1978 - prvomájový průvod vychází od hlavní brány nemocnice. 1984 - pracovníci nemocnice při branném cvičení1984 - sestřičky v prvomájovém průvodu 1985 - pracovníci nemocnice se řadí před nemocnicí do prvomájového průvodu1986 - taktické cvičení součinnosti nevojenských civilně-bezpečnostních jednotek 1986 - taktické cvičení součinnosti nevojenských civilně-bezpečnostních jednotek 1986 - taktické cvičení součinnosti nevojenských civilně-bezpečnostních jednotek 80. léta - hospodářská budova1986 - Nemocnice přijme ročně 150 tisíc listovních zásilek. 1986 - Zahradníci nemocnice se starají o areál o rozloze 12,9 hektarů. Kromě péče o záhony a okrasné dřeviny se v zimě starají též o sjízdnost silnic. 1986 - Nemocniční prádelnou prošlo v 80. letech až 650 tisíc kilogramů prádla ročně.1986 - Nemocniční prádelnou prošlo v 80. letech až 650 tisíc kilogramů prádla ročně.1986 - nemocniční sklad - vybavení kuchyně1986 - nemocniční sklad - oblečení pro personál1986 - nemocniční sklad - technické odd. 1986 - V klatovském okrese působilo 50 sanitek. v roce 1986 najely 1,33 milionu kilometrů a převezly 49,3 tisíce pacientů. 1986 - Nemocniční kuchyně (20 zaměstnanců) vařila denně pro 500 pacientů a 450 zaměstnanců. Ročně připravila až 710 tisíc hlavních jídel. 1986 - spojovací chodba mezi budovami poliklinik1989 - cvičení civilní obrany1989 - cvičení civilní obrany90. léta - oddělení novorozenců90. léta - Původní budova s byty pro personál byla později sídlem radiodiagnostického oddělení. V roce 2009 ustoupila výstavbě nového monobloku. 1975 - pracovníci RDG oddělení1975 - pracovníci rehabilitace1975 - pracovníci ortopedického oddělení1975 - pracovníci očního oddělení1975 - pracovníci oddělení ORL1975 - pracovníci interního oddělení1975 - pracovníci neurologického oddělení1975 - pracovníci TRN (plicního) oddělení1975 - pracovníci patologicko-anatomického oddělení1975 - pracovníci polikliniky Klatovy1975 - pracovníci biochemické laboratoře1975 - pracovnice prádelny nemocnice1975 - pracovnice transfúzního oddělení1975 - pracovnice oddělení větších dětí1975 - pracovníci stanice pro nezralé děti1975 - pracovnice porodnicko-gynekologického odd.
Vývoj ukazatelů výkonnosti
Počet pacientů, počet lůžek, porody, ošetřovací doba, obložnost. Zajímalo by vás, jak se v posledních zhruba 50 letech vyvíjely základní statistické ukazatele jednotlivých pracovišť nemocnice v Klatovech? Najdete je v přiložených PDF souborech. Klikněte na údaje, které chcete znát.
Informace k jednotlivým oddělením jsou...
  • od roku 1960, kdy se začaly statistiky shromažďovat (s výjimkou několika pracovišť, kde sběr začal až později),
  • za období, kdy dané oddělení bylo součástí nemocnice v Klatovech. Údaje u některých lůžkových oddělení končí před rokem 2013, přestože dané oddělení je i nadále součástí nemocnice. To v případě, že oddělení nemá vlastní lůžkové kapacity a využívá třeba sdílený lůžkový fond (např. oční či ORL) apod. Vysvětlivky jsou v jednotlivých tabulkách.
Některé starší a novější údaje (zejména po roce 2003) nejsou vždy zcela srovnatelné a nelze z nich úplně přesně vyčíst vývoj třeba výkonnosti. Metodika vykazování některých dat (zvláště u nelůžkových provozů) se v čase měnila.
Zdrojem informací je ÚZIS ČR (Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR). Údaje zpracoval Ing. Zdeněk Königsmark – Odbor zdravotnictví Krajského úřadu Plzeňského kraje.
 
 
WEBOVÉ STRÁNKY PODLE VAŠEHO PŘÁNÍ

Name
Email
Comment
Or visit this link or this one