patrtit.jpg

HEDÁTE ZAMĚSTNÁNÍ ?

Pomůže vám náš regionální katalog


DEJTE O SOBĚ VĚDĚT

Potřebujete vlastní webové stránky? Chcete vytvořit originální logo, navštívenky, letáky, plakáty, pohlednice, Pf nebo jinou propagaci? Kontaktujte grafické studio Rasgraf
mal.jpg
MUDr. Tomáš Lebenhart je vyznavačem "Celostní medicíny" Jeho ordinaci naleznete ve Vídeňské ulici proti prodejně Unicos


Diagnostikujte a harmonizujte své tělo pomocí přístroje OBERON


peníze.jpg
Vzhledem k současnému harašení zbraní v zájmu zvýšení mezd, jsem se rozhodl o trochu jiný pohled na celý mzdový systém v ČR. Budu používat výhradně selský rozum.
Nejprve si musíme položit otázku, na kterou najdeme odpověď v každé dohodě o provedení práce a pracovní smlouvě. Otázka zní:"ZA CO NÁM NÁLEŽÍ MZDA?" A odpověď je velmi jednoduchá:"ZA VYKONANOU PRÁCI !!!"
 
Všiměte si, že o nějakém vzdělání tam nemluvíme, to řeší jiná kolonka s názvem "Kvalifikační předpoklady" Tak kde se mezi lidmi vzal ten názor, že hodnota práce vysokoškoláka si zaslouží násobně vyšší ohodnocení, než práce nevzdělance? Přitom ale paradoxně zároveň platí, že pokud půjde dělat vysokoškolák bratra do špitálu, bude brát stejně mizerný plat jako jiní, bez ohledu na to, že léta studoval. Z toho logicky plyne jen jediná věc. Nedělíme práci na dobrou a špatnou, ale na kvalifikovanou a podřadnou. A tady je druhá otázka:
"KDO URČIL, KTERÉ PRÁCE JSOU PODŘADNÉ?" 
Zdravému úředníkovi jistě přijde mnohem důležitější práce vzdělaného učitele, ale opravdu nemocný člověk hospitalizovaný ve špitále to vidí jinak. Pro něj je mnohem důležitější ten zdravotník, který ho umyje, namaže, otočí, nakrmí nebo mu utře zadek. Kdo tedy rozhodne, co je podřadnější? Tady se asi všichni shodnemě, že je důležité obojí, takže byhom měli spíš hodnotit kvalitu práce, protože ne každý učitel je dobrý pedagog a ne každý bratr se vyznačuje ochotou.
Když se na obě práce podíváme z hlediska náročnosti, tak já nejsem schopen říct, jestli je psychicky náročnější práce učitele, nebo zdravotníka. Učitel je vystaven působení desítek zlobivých dětí. Zdravotník se setkává s bolestí, zoufalstvím, s krví a výkaly a často i se smrtí. Fyzicky náročnější je nepochybně práce zdravotníka. Proto by jeho organismus měl mít více času na regeneraci, než organismus učitele. Ale tady narážíme na další nepoměr. Učitel má týdenní úvazek 22 hodin a vše ve dne. Zdravotník téměř dvojnásobný a střídá denní a noční. Učitel má každou chvíli prázdniny, (40 dní placené dovolené) a svátky volné. Zdravotník pracuje i o svátcích a ve směnném provozu má jen 17,5 dne dovolené (má totiž 12 hodinovou směnu a den dovolené se počítá na 8 hodin). Hodinová mzda učitele je dvojnásobná hodinové mzdy zdravotníka (mnohdy i více). Obhajovat takový šílený rozdíl vzděláním, nebo společenskou důležitostí mi opravdu přijde nesmyslné.
Setkal jsem se s rozhořčením jedné učitelky, že zatímco ona má na hodinu 180 korun, její bývalý žák jako instalatér 300 Kč/h. Pokud jako vzdělaná pedagožka může z úst vypustit takový nesmysl, nemá podle mého ve školství co dělat. Přeci musí vědět, že pokud je zaměstnanec někoho, určitě nemá ani polovinu té částky, takže aby si mohl účtovat 300 korun, musí dělat soukromě. Ale potom je taky jasné, že tři týdny v případě nemoci nepobírá nemocenskou. Že nemá žádnou placenou dovolenou. Že si z toho musí platit různá školení, která musí pravidelně obnovovat (svářečský, tlakové nádoby atd.).Že si musí za své kupit každý hasák, kladívko nebo svářečku.
Jeden středškolský učitel mi zase psal (dost neurvalým způsobem), jak je náročné učit 20 lidí, které to nezajímá a ani na to nemají. Odpoběděl jsem mu, že vychovávat neschopné  tehniky je zbytečné. Pokud je výsledný obor finančně neatraktivní, není po něm společenská poptávka a vezmou tam kdekoho, jenom aby škola žila a on mohl brát plat, tak že to jsou vyhozené peníze. Raději dobrý zámečník, než špatný konstruktér.
A tady se dostáváme k dalšímu problému. Tim jsou VROZENÉ VLOHY. Ne každý má hudební sluch, ne každý umí malovat a stejně tak ne každý má třeba anylytické myšlení. Každý není manuálně zručný a také ne každý je schopen studovat. Troufám si tvrdit, že většina učitelek by nezvládla práci brusičky skla, ale většina brusiček skla by také nedokázala učit češtinu. Znovu se ptám, kdo rozhodl, že vrozený intelekt a shopnost studovat má být odměňován výrazně víc, než vrozená manuální zručnost.
Ještě je tady jeden pohled, který chci prezentovat a další otázka. "CO POTŘEBUJE STUDENT KE STUDIU?"  Potřebuje mít kde studovat. A tak nékdo musel vykopat základy, jiný postavit zdi, na které mu zase někdo další musel vyrobit cihly. Elektrikář zavedl elektřinu, topenář zajistil rozvody topení a instalatér vodu a odpady. Truhlář vyrobil lavice, skříně, stoly, tabule i okna, která sklenář zasklil sklem od sklářů. Milému studentu neznámí tkadlec utkal látku na šaty, které mu spíchla nějaká krejčová. Zemědec vypěstoval zvíře na maso, obilí a zeleninu. Řezníci, pekaři zelináři, kuchařky, prostě na koho si vzpomenete, každý se svou troškou podílel na tom, aby student mohl studovat. Jinak by seděl nahý a hladový někde na pařezu a i ten pařez by měl jen v případě, že by někd porazil strom a měl by tolik starostí o přežití, že by ho ani nenapadlo studovat.
Jasně že to ženu do absurdna, ale vlastně chci jenom říct, že všehny práce jsou důležité a jediným skutečým kritériem by měla být kvalita práce. Vím, že roli hraje poptávka trhu, že ohodnotit je třeba i náročnost práce a zodpvědnost, kterou nese ten, který ji vykonává. Proto nemůže být mzda stejná ve všech oborech, ale není ani důvod, aby byla tak markantně rozdílná. A určitě by neměla být kritériem délka studia.
Mám pocit, že své požadavky drobíme na skupiny. Jednou vyhrožují lékaři, podruhé řidiči, nyní pro změnu učitelé a hasiči a vlastně se všichni domáhají toho, co jim patří. A tady je na místě moje poslední otázka.
NEMĚL BY TO BÝT JEDEN Z HLAVNÍCH ZÁJMŮ POLITIKŮ, ABY LIDÉ ZA SVOU MZDU MĚLI DŮSTOJNÝ ŽIVOT? Tak proč potom ČNB několik let udržovala uměle podhodnocenou korunu? Aby si lidé za svou práci vydělali méně? Aby si za mzdu mohli koupit méně zboží? Proč dochází k výraznému zdražování potravin, pohonných hmot i energií v době, kdy se nám hospodářsky nebývale dobře daří? Proč nás zatěžují nesmyslnou a drahou administrativou? Abychom neměli čas na život?

Radek Sedláček, 11.9.2017
WEBOVÉ STRÁNKY PODLE VAŠEHO PŘÁNÍ

Name
Email
Comment
Or visit this link or this one